Už po osmadvacáté bude patřit první říjnová sobota ve velkém sále Klubu kultury různým podobám folkloru zblízka i zdáli. Řeč je o Festivalu hudebních nástrojů lidových muzik, který se uskuteční 6. října od 19.30 hodin. Ozvěny Slováckých slavností vína a otevřených památek opět přinesou předávání cen Vinařská obec roku třem obcím, které se zúčastnily slavností.
Program tentokrát reflektuje sto let založení samostatného Československa. Podobu vtiskl festivalu i letos Jan Maděrič z uherskohradišťského Klubu kultury: "Prostřednictvím čtyř muzikantských uskupení se představí lidová hudba národností, které tvořily tehdejší nově založený stát." Název programu letošního ročníku festivalu je Teče voda, teče s podtitulem Písně národností první republiky. "V rozmanitém přístupu ztvárnění předvedou kapely písně, hudbu i komorní ukázky typických tanců doslova od Šumavy k Tatrám, či ještě dále na východ. Nebude chybět folklor německý, český, moravský, slezský, slovenský, maďarský, židovský, rusínský nebo romský. A noty budou muzikantům do srdcí padat přímo z nebe..." přibližuje Maděrič. Účinkuje Pošumavská dudácká muzika ze Strakonic, RabiGabi a. G z Uh. Hradiště, Flair z Ostravy a Muzička z Bratislavy. Pořadem provází folkloristka Magdalena Múčková. Po programu se můžete těšit na volnou zábavu s cimbálovou muzikou.
Členové Pošumavské dudácké muziky pocházejí z okolí Strakonic a ze šumavského Podlesí. Soubor vychází z tradice české dudácké hudby. Jeho repertoár tvoří nejen lidové písně a tance z Prácheňska, Šumavy a Pošumaví, ale též rekonstrukce starých zápisů dudáckých muzik z oblastí Chodska a Chebska. Součástí repertoáru jsou též německé lidové písně a tance z oblasti Šumavy a Chebska. Kapela udržuje úzké kontakty s rakouskými a bavorskými skupinami i s německými krajanskými spolky se vztahem k Šumavě a Chebsku.
Domácí skupina RabiGabi a.G vznikla před osmi lety. Většina členů prošla ve své aktivní muzikantské činnosti známými folklorními muzikami z okolí Uherského Hradiště. Hledání něčeho nového je přivedlo na myšlenku začít hrát klezmer, tedy hudbu židovských hudebníků hrávajících převážně na svatbách. Tato improvizovaná hudba využívající okamžitých muzikantských nápadů se tak stala průnikem s tradičním přednesem lidové hudby Slovácka.
FLAIR vychází z moravské lidové tradice: Na Moravě se všichni členové narodili, zde žijí a zde naplňují svět hudbou a zpěvem. Tu a tam si však FLAIR "odskočí" pro textovou či melodickou inspiraci do sousedního Slezska, na Slovensko, ale i do Rumunska, Moldávie nebo prostě jinam...Obsahem přináší ostravský FLAIR symbiózu hudby lidové a umělé. Svým repertoárem vychází z Leoše Janáčka, Bély Bartóka, ale i z odkazu karpatských hudců, bukurešťských Romů a v neposlední řadě ze skladatelských kreací svého uměleckého vedoucího Jan Rokyty mladšího.
Bratislavská kapela - MUZIČKA poslouchá staré nahrávky vesnických muzikantských mistrů a v tomto inspirativním duchu interpretuje lidovou hudbu co nejméně uhlazenou v původní zemité podobě. Muzička, to je vždy zábava a dobrá společnost při všech jejích aktivitách se zpěvačkami i tanečníky např. při pravidelně organizovaných tanečních domech s výukou tanců rozmanitých regionů celého Slovenska. Ve všech vystoupeních se naplno projevují i temperament, nadšení a energie muzikantů, které se tak natrvalo staly charakteristickou črtou Muzičky.