9. 1. 2020 | Jaromír Orel

Jazzová legenda Ella Fitzgerald v unikátním dokumentu

Tiskové zprávy
Městská kina
Kulturní Delikatesy

Kulturní delikatesy kina Hvězda Uherské Hradiště v aktuální sezóně přináší kromě baletu, oper a klasické hudby také jazzové večery. Ve čtvrtek 16. 1. ve 20 hodin se mohou příznivci žánru těšit na hudební dokument Ella: Just One Of Those Things. Ten přináší dosud nepoužité záběry a rozhovory, díky kterým dokonale přiblíží umělkyni a příběh její hudby.

Její život je v novém dokumentu reflektován také prostřednictvím zvukových klipů, v nichž mluví o sobě sama Ella. V lednu se ke slovu opět dostane oblíbený balet, konkrétně Giselle v přímém satelitním přenosu z moskevského Bolšoj baletu doplněný vystoupením ZUŠ.

Ella Fitzgerald byla patnáctiletým pouličním dítětem, když v roce 1934 vyhrála soutěž talentů v divadle Apollo v Harlemu. Během několika měsíců byla hvězdou. Ella:  Just One of Those Things sleduje její mimořádnou cestu v průběhu šesti desetiletí, když její vznešený hlas proměňuje tragédie jejího vlastního života a problémy jejích časů v radost.

Film využívá dosud nevídané ukázky a neslýchané rozhovory, aby oživil Ellu Fitzgeraldovou a vypráví příběh její hudby - černoška, která dělá svou kariéru tváří v tvář děsivému rasismu. Film také odhaluje závazek Elly v boji za občanská práva, a zkoumá konflikty, které vždy pronásledovaly tuto ráznou ženu: boj o sladění její touhy po publiku s touhou po domácím životě se svým manželem a synem. V době, kdy byla největší pěveckou hvězdou na světě, její klavírista a přítel Oscar Peterson řekl, že Ella je „nejosamělejší žena na světě".

Jedním z nejdůležitějších počinů dokumentu je ukázka z rozhlasového interview z roku 1963, které nebylo nikdy odvysíláno. Ella vždycky říkávala, že „lidi od showbyznysu by se měli držet dál od politiky“ a držela se toho. Ve zmiňovaném interview však výjimečně otevřeně hovoří o „ubohých“ rasových předsudcích, které v té době na jihu USA existovaly. Nicméně Ella žila hlavně zpěvem a tak je dostatek prostoru věnován jejím největším vypalovačkám jako How High the Moon i něžnějším baladám (A House Is Not A Home).

Tento web používá na poskytování služeb, personalizaci reklam a analýzu návštevnosti soubory cookie. Používaním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací o souborech cookie najdete zde.