Bláznivá komedie francouzského dramatika Sébastiena Thiéryho Dva úplně nazí muži bude prvním titulem roku 2019, který potěší diváky a předplatitele Slováckého divadla. Režie se ujal Lukáš Kopecký a premiéra se uskuteční už tuto sobotu 12. ledna.
„Je to v podstatě situační, nebo chcete-li absurdní komedie. Čím víc jsem text četl, nacházel jsem si k němu vnitřní klíč. Tématem hry je krize současného muže, ale v tragikomickém pojetí. Hra pracuje vědomě s nekorektním humorem a je v ní i rovina šovinismu,“ řekl o novince režisér.
Hra popisuje vtipnou zápletku, kdy se úspěšný pařížský právník a věrný manžel jednoho dne probudí nahý vedle svého podřízeného z advokátní kanceláře. A ten je rovněž nahý. Ani jeden z nich situaci nechápe. Posléze se děje zapojuje právníkova žena Catherine, která se náhle vrací domů, a také mladá žena lehkých mravů. Podaří se za této konstelace ubránit jejich pětadvacet let trvající manželství? A může se to povést, když Catherine objeví svého manžela a jeho kolegu nahé podruhé?
Kdo si zahraje nahé muže?
V hlavních rolích se představí Tomáš Šulaj jako majitel advokátní kanceláře Kramer a nováček souboru Pavel Šupina, který ztvární jeho podřízeného Priouxe.
„Myslím, že to bude velká legrace. Já tu hru znal už dřív, a musím říct, že jsem se už dlouho při obyčejném čtení, tak dobře nebavil, jako u nahých mužů. Myslím si, že je skvěle napsaná, a v kombinaci s lechtivým tématem a nahotou na jevišti by to mohl být dobrý start do nového roku. Pokud se vše podaří, tak jak chceme, tak se mají diváci na co těšit,“ uvedl herec Tomáš Šulaj.
Dva úplně nahé muže uvede Slovácké divadlo v překladu Kateřiny Neveu. Hudbu složil Mario Buzzi a scénografie se ujala Veronika Watzková. Choreografii vytvoří Pavol Seriš, který v minulé sezóně se Slováckým divadlem pohybově spolupracoval na dramatu Karoliny Světlé Kříž u potoka. Kromě Tomáše Šulaje a Pavla Šupiny se diváci mohou těšit na Kláru Vojtkovou a Petru Staňkovou.
Máte na jevišti problém s nahotou?
Tomáš Šulaj: Kdysi jsem měl, ale po muzikálu DONAHA! už mi to tak nevadí. Musí to však být nahota, která má opodstatnění a smysl. Pokud by to byl jen nějaký samoúčelný režijní naschvál, tak bych do toho nešel. V našem případě, už podle samotného názvu, to jinak nejde. A musím říct, že kdyby režisér nechtěl, abychom byli nazí a požadoval po nás třeba, hrát jen ve spodním prádle, tak bych byl proti a hrdě bych chtěl být nahý – protože jinak by ta hra ztratila smysl.
Pavel Šupina: Nevím, ale myslím, že to brzo zjistím (směje se). Myslím, že pro herce, tedy alespoň pro mě, je otázka nahoty komplikovaná, stejně jako odpověď na tuhle otázku. Jde o intimní záležitost a herec se obnažuje dvojitě. Zbavuje obalu své city a emoce, a k tomu ještě tělo. Obojí musí mít svůj smysl a mělo by se s tím zacházet šetrně. Hodně záleží na samotném díle a tématu, které nese. Myslím, že jevištní nahota by neměla být prvoplánová, ale propracovaná a mělo by se s ní pracovat elegantně. Měla by být esteticky krásná, neměla by pohoršovat nebo vzbuzovat nechuť (pokud to není záměr), a měla by nést nějaké tajemství. Ne vždy musí jít všechno vidět, že jo, některé… no… věci by měly být přístupné jen galánkám, že jo (směje se).
Fotogalerie k článku
