Malíř, kreslíř, ale také básník, rodák ze Bzence žijící ve slovenské Dubnici nad Váhom, to je velmi stručná charakteristika Vladimíra Kudlíka (*1939). Jeho životní motto: „Život si mě žije a já mu do toho nekecám“, je náznakem a zároveň příslibem setkání s nevšední tvorbou, která jak po stránce autorského rukopisu a provedení, tak i z hlediska obsahu, nabízí mnohotvárný pohled na svět, v němž je určujícím fenoménem žena či ženy v mnoha podobách, situacích, výpovědích, vyznáních a zážitcích. V příjemné společnosti Josefínek, Baculek, Kudlanek a dalších představitelek životních rolí, se rozhodně nedá očekávat nuda či stereotyp. Naopak v rozsahu jemné filozofie a noblesního humoru je obsaženo všechno, co je lidské, osvěžující a povzbudivé. Nejen téma samotné, ale také výtvarné provedení v převážně kombinovaných technikách, představuje Vladimíra Kudlíka jako neúnavného pozorovatele a glosátora lidského života.